Česká republika - Nejvyšší správní soud, 30 prosinec 2008, D.B. proti Ministerstvu vnitra, 8 Azs 37/2008-80

Printer-friendly versionPrinter-friendly versionPDF versionPDF version
Shrnutí : 

Případ se zabývá rozhodnutím vydaným ve zrychleném azylovém řízení. Žadatel o mezinárodní ochranu uzbecké státní příslušnosti požádal o mezinárodní ochranu až v době, kdy se obával nuceného vyhoštění z České republiky; jeho žádost byla tudíž zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Nicméně NSS se s takovým závěrem nestotožnil a použil tzv.třístupňový test, který je třeba aplikovat k posouzení, zda jde za daných okolností o zjevně nedůvodnou žádost. NSS dále zdůraznil, že důvody pro udělení mezinárodní ochrany mohou být založeny na událostech, jež se odehrály v mezidobí poté, co žadatel opustil zemi původu.

Skutkový stav : 

Žadatel, student z Uzbekistánu pobývající v České republice, hovořil v české rozhlasové stanici o ekonomické situaci v Uzbekistánu a kritizoval aktuální vývoj. Po tomto projevu začal čelit problémům s prodloužením cestovního dokladu. Uzbecké státní orgány mu sdělily, že projev obsahoval nevhodné výroky. Potíže s cestovním dokladem vyústily v žadatelovu nemožnost prodloužit si studentské vízum. Poté žadatel požádal o mezinárodní ochranu v České republice. Jeho žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná, neboť v době podání žádosti pobýval na území pouze na základě výjezdního příkazu (viz.poznámky).

Ministerstvo vnitra aplikovalo ustanovení §16(2) zákona o azylu, jež odpovídá čl.23(4)j procedurální směrnice. MVČR vyhodnotilo, že žadatel podal žádost o mezinárodní ochranu pouze za účelem oddálit nucené vycestování z České republiky. Žadatel podal žalobu ke krajskému soudu, žaloba byla zamítnuta, proto podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Rozhodnutí a odůvodnění: 

NSS vyhodnotil skutkové okolnosti a shrnul: Při posuzování, zda je žádost o udělení mezinárodní ochrany zjevně nedůvodná, neboť ji žadatel údajně podal s úmyslem vyhnout se hrozícímu rozhodnutí o vyhoštění, je nutno aplikovat tzv.třístupňový test, zmíněný již v předchozí judikatuře:

  1. žadateli bezprostředně hrozí vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání
  2. žadatel mohl podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dříve
  3. je zřejmé, že žádost byla podána "pouze" za účelem vyhnutí se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání.

Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Pouze takové rozhodnutí je v souladu s čl.13,18 kvalifikační směrnice a čl.23(4) procedurální směrnice.

V posuzovaném případě byla podmínka sub 1)splněna, neboť existence výjezdního příkazu byla dostačující k prokázání hrozby vyhoštění. Podmínka 2) nicméně nebyla splněna, neboť nebylo řádně vyhodnoceno, zda žadatel mohl podat žádost dříve. Podmínka 3) také nebyla naplněna, neboť nebylo prokázáno, zda žadatel podal žádost "pouze" za účelem vyhnutí se vyhoštění. Žadatelova tvrzení měla být zkoumána hlouběji, stejnětak jako situace v zemi původu z hlediska možných důvodů pro udělení doplňkové ochrany. V uvedeném případě měl být zkoumán status uprchlíka sur place, v souladu s čl.5 kvalifikační směrnice. Soud také poznamenal, že v opakovaném řízení bude nutné postavit najisto v souladu s čl.10(1)e, 10(2) kvalifikační směrnice, zda je žadatel státními orgány nahlížen jako osoba zastávající určitý politický názor.

Výsledek: 

Kasační stížnost byla úspěšná a rozhodnutí krajského soudu bylo zrušeno.

Komentáře/Poznámky: 

Tzv. výjezdní příkaz je podobný vízu, ale slouží pouze k vycestování ze země. Doba platnosti se pohybuje mezi 7 a 60 dny. Pokud osoba neopustí Českou republiku ve stanovené době platnosti výjezdního příkazu, může následovat nucená deportace.