Česká republika - Nejvyšší správní soud, 28 červenec 2009, L.O. proti Ministerstvu vnitra, 5 Azs 40/2009

Země, kde bylo rozhodnutí vydáno:
Země žadatele:
Date of Decision:
28-07-2009
Číslo rozhodnutí:
5 Azs 40/2009
Název soudu:
Nejvyšší správní soud (NSS)
Printer-friendly versionPrinter-friendly versionPDF versionPDF version
Shrnutí : 

Možnosti nalézt účinnou ochrana v jiné části státu, jehož je cizinec občanem musí být posouzeny v souladu s kvalifikační směrnici tak, že: možnost přesídlení do jiné části státu musí být pro dotyčného žadatele skutečně dostupná a možnost ochrany v této jiné části musí být skutečná a efektivní.

Skutkový stav : 

Stěžovatel ze Senegalu požádal v České republice o mezinárodní ochranu. Jako důvod pro odchod ze Senegalu uvedl, že se obává o svůj život ze strany rebelů působících v oblasti Casamanca, což dokládá tím, že v roce 2005 rebelové vyvraždili jeho rodinu. Ministerstvo vnitra  zamítlo žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,  protože “v průběhu řízení neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru,že by mu v zemi původu hrozilo nebezpečí vážné újmy z některého z důvodů uvedených v § 14a zákona o azylu“Toto rozhodnutí ministerstva vnitra  krajský soud zrušil. Krajský soud se sice ztotožnil se závěrem žalovaného ohledně neexistence podmínek pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu, ale ne  pokud jde o posouzení podmínek pro udělení doplňkové ochrany a žalovanému vytkl, že se vůbec nevypořádal s tvrzením žalobce ohledně probíhajícího ozbrojeného konfliktu v Senegalu, který navíc potvrzují dostupné informace o zemi původu. Ministerstvo vnitra  následně vydalo nové rozhodnutí, kterým opět neudělilo stěžovateli  mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona o azylu a více méně zopakovalo argumentaci ze svého prvního rozhodnutí. Ke konfliktu ministerstvo uvedlo, že stěžovatel má v případě nebezpečí možnost využít vnitřní ochrany v rámci jiných části své vlasti. Stěžovatel toto rozhodnutí opět napadl žalobou

Rozhodnutí a odůvodnění: 

I. Při posuzování rozsahu znalostí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o místních reáliích v zemi původu je nutné vzít v potaz mj. jeho dosažené vzdělání a kulturní původ [§ 23 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve spojení s čl. 13 odst. 3 písm. a) procedurální směrnice (č. 2005/85/ES)].

II. Správní orgán rozhodující ve věci mezinárodní ochrany musí při osobních pohovorech postupovat tak, aby žadateli o udělení mezinárodní ochrany umožnil předložit v úplnosti důvody své žádosti [§ 23 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve spojení s čl. 13 odst. 3 procedurální směrnice (č. 2005/85/ES)].

III. Při posuzování možnosti vnitřní ochrany [§ 2 odst. 8 in fine zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve spojení s čl. 8 odst. 1 a 2 kvalifikační směrnice (č. 2004/83/ES)] je nutné posoudit čtyři kritéria: (1) zda je jiná část země pro žadatele dostupná; (2) zda přesun do jiné části země je účinným řešením proti pronásledování či vážné újmě v původní oblasti; (3) zda žadateli nehrozí navrácení do původní oblasti a (4) zda ochrana v jiné části země splňuje minimální standard ochrany lidských práv. Tyto čtyři podmínky musí být splněny kumulativně a při jejich posouzení je třeba brát v potaz celkové poměry panující v zemi původu a osobní poměry žadatele.

IV. Ustanovení § 14a odst. 2 písm. a) zákona o azylu, je nutné v souladu s čl. 15 písm. a) kvalifikační směrnice (č. 2004/83/ES) vykládat tak, že za vážnou újmu se považuje „trest smrti nebo poprava“. Pojem „poprava“ má širší význam než „vykonání trestu smrti“, neboť k popravě může dojít bez toho, aby byl s cizincem veden jakýkoliv soudní proces a bez jakéhokoliv formálního uložení trestu smrti a popravu mohou uskutečnit i nestátní původci [§ 2 odst. 8 zákona o azylu, čl. 6 písm. c) kvalifikační směrnice].

Výsledek: 

Kasační stížnosti bylo vyhověno a rozhodnutí krajského sodu zrušeno

Komentáře/Poznámky: 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.07.2009, čj. 5 Azs 40/2009 - 74  www.nssoud.cz

Case Law Cited: 

Czech Republic - 1 Azs 107/2008 (Supreme Administrative Court)

Czech Republic - 4 Azs 99/2007 (Supreme Administrative Court)