Česká republika - Nejvyšší správní soud, 18 může 2011, H.P. proti Ministerstvu vnitra, 5 Azs 6/2011–49

Země, kde bylo rozhodnutí vydáno:
Země žadatele:
Date of Decision:
18-05-2011
Číslo rozhodnutí:
5 Azs 6/2011-49
Název soudu:
Nejvyšší správní soud
Printer-friendly versionPrinter-friendly versionPDF versionPDF version
Shrnutí : 

Snaha o legalizaci pobytu není sama o sobě dostačující pro zamítnutí žádosti o azyl jako zjevně nedůvodné. Správní organ se musí zabývat všemi skutkovými tvrzeními, i když nejsou formálně označeny jako důvody žádosti o azyl.

Skutkový stav : 

Stěžovatelka, státní příslušnice Ukrajiny, podala v České republice již druhou žádost o mezinárodní ochranu. V žádosti uvedla, že v zemi původu zavinila autonehodu, při které zemřel její přítel.  Kvůli tomu se dostala do konfliktu s jeho bratrem a kamarády, kteří pak stěžovatelce vyhrožovali, přepadli ji, bili a mučili. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu stěžovatelka uvedla soužití s českým přítelem a plánování manželství.  Žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 zákona o azylu, přičemž správní orgán – Ministerstvo vnitra konstatoval, že jediným důvodem její žádosti byla snaha o legalizaci pobytu v ČR. Dále konstatoval, že v žádosti neuvedla žádné okolnosti, které by svědčily o pronásledování nebo  nebezpečí vážné újmy, hrozící v zemi původu.

Stěžovatelka se nejprve bránila proti rozhodnutí žalobou podanou u krajského soudu. V žalobě také namítala, že se správní orgán nezabýval soukromými osobami jako původci pronásledování či vážné újmy. Krajský soud žalobu zamítl a potvrdil závěry správního orgánu.

Proti rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, kde zopakovala námitky ohledně soukromých původců pronásledování/vážné újmy. 
        

Rozhodnutí a odůvodnění: 

Důvody pro udělení mezinárodní ochrany jsou skutečnosti, které v řízení vyjdou najevo a není podstatné, zda je žadatel jako důvody označí. Žadatel, který nezná azylové právo neví, jak svá tvrzení kvalifikovat a formálně označit. Podstatný je obsah jeho tvrzení.

A) Pokud žadatel o mezinárodní ochranu uvede v průběhu správního řízení skutková tvrzení relevantní pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 až § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, má správní orgán povinnost se s nimi řádně vypořádat bez ohledu na to, zda je žadatel formálně označí jako důvody, pro něž žádá o udělení mezinárodní ochrany.

B) Skutečnost, že žadatele vedla k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany také „snaha o legalizaci pobytu na území ČR“, nepostačuje sama o sobě k zamítnutí této žádosti jako zjevně nedůvodné podle § 16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, či k neudělení mezinárodní ochrany podle § 12 až § 14a téhož zákona, neboť tato skutečnost ještě nevylučuje, že žadatel opustil zemi původu a chce se usídlit v ČR právě proto, že má odůvodněný strach z pronásledování v zemi původu z azylově relevantních důvodů nebo že by v případě navrácení do této země čelil skutečnému nebezpečí vážné újmy zakládajícímu nárok na doplňkovou ochranu.
Pokud by cizinec nepotřeboval žádný zákonný titul k pobytu na území ČR, nemusel by žádat o mezinárodní ochranu. Z takového pohledu by bylo možné kvůli snaze o legalizaci pobytu zamítnout každou žádost o azyl, i tu důvodnou.

Výsledek: 

Kasační stížnosti bylo vyhověno a rozhodnutí krajského soudu zrušeno.

Komentáře/Poznámky: 

Při zamítání žádostí jako zjevně nedůvodných, i v meritu se často objevuje právě odůvodnění, že osoba se pouze snaží o legalizaci pobytu a nejde tudíž o důvody pro udělení ochrany. Je tudíž přínosné, že se NSS k tomuto ministerstvem velmi užívaným konstruktem, v odůvodnění také vyjádřil.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Azs 6/2011–49 www.nssoud.cz  

Case Law Cited: 

Czech Republic - 5 Azs 6/2010-107 (Supreme Administrative Court)